S Blavatskou se začíná evoluce duchovního vědomí moderního světa. HPB, jak se jí říkalo, byla postavou kontroverzní. Její příspěvek k vývoji moderního světa je nesmírný, i kdyz stále jestě zneuznaný. Svět v němz se pohybovala nebyl připravený k tomu uznat autoritu a intelektuální převahu zeny nad větsinou muzů v jejím okolí. Theosofická společnost, kterou Blavatská zalozila spolu s H. S. Olcottem, oslovila svou nábozenskou filosofií ty nejprogresivnějsí mozky rodícího se dvacátého století. Různé umělecké směry projevující se v malířství, sochařstí, architektuře, hudbě, jevistní tvorbě, atp., buď přímo čerpaly z theosofie nebo se aspoň o ni zblízka otřely. Ke kulminaci doslo kolem roku 1910. Obrazy Frantiska Kupky jsou jasně inspirovány theosofií, kolegové Kandinskij, Mondrian, Malevič, Klee, atp, byli také theosofy. Seznam členů Theosofické společnosti a těch kteří k ní měli blízko, je impozantní. Proto těm lidem v Česku, kteří nadále theosofii nazývají pseudovědou, musí někde něco podstatného unikat.
